Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 7 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Příprava čístírenských kalů pro proces pyrolýzy
Ševčík, Jan ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Koncepce kalového hospodářství na úrovni kalových koncovek čistíren odpadních vod (dále ČOV) na národní, kontinentální, či světové úrovni vyžaduje v zájmu trvale udržitelného rozvoje zásadní zdokonalení. Produkce čistírenských kalů (dále ČK) průběžně narůstá, přičemž ČK obsahují řadu polutantů, ale zároveň představují významný obnovitelný zdroj pro materiálovou transformaci a/nebo energetické využití. ČK je složen z anorganické minerální části a z organických složek. Jeho organická část je nejen zdrojem energie a nutrientů, ale zároveň obsahuje také škodlivé polutanty např. těžké kovy. Existují ale technologie, které nabízejí možnost redukci a/nebo zneškodnění polutantů a zároveň využití ostatních složek ČK ve smyslu recyklace energie, nutrientů a jiných atraktivních složek ČK. Mezi zmiňované technologie patří především termické způsoby zpracování ČK a jednou z nich je pyrolýza. Cílem této dizertační práce je příprava ČK pro pyrolýzní proces, která spočívá ve směšování ČK s aditivy a následné peletizaci připravené směsi za účelem následného zemědělského a materiálového využití. Technologie pro materiálovou transformaci i energetické využití ČK především zmiňovaná pyrolýza, či torefakce (slabá pyrolýza) vyžadují nezanedbatelnou míru detailního výzkumu, aby mohlo dojít k jejímu rozšíření v oboru a umožnění správného využití těchto technologií v reálném prostředí. Výsledky takového výzkumu jsou totiž podkladem pro tvorbu příslušné legislativy, která následně umožní rozšíření pyrolýzních technologií v praxi.
Zpracování čistírenských kalů
Adamus, Petr ; Havlásek, Martin (oponent) ; Zejda, Vojtěch (vedoucí práce)
Bakalářská práce se ve svém úvodu zabývá úpravou odpadní vody až do fáze vzniku odpadního kalu, na tuto část navazuje souhrn většiny dostupných metod pro zpracování odpadního kalu a jejich popis. Následuje legislativní přehled a souhrn limitů kladených na ČOV. V poslední části se bakalářská práce věnuje popisu vlastností kalů a jejich metodám měření. Praktická část obsahuje měření a výpočet vlastností odpadního kalu, a to konkrétně stanovení obsahu sušiny a ztrátu žíháním.
Kogenerační jednotky na čistírně odpadních vod
Hoferková, Lenka ; Hlavínek, Petr (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Aktuálním tématem je hospodaření s energií a je nezbytné využívat obnovitelné zdroje. Patří k nim i bioplyn, který vzniká při anaerobní stabilizaci kalu na čistírně odpadních vod. Tato práce se zabývá v první části rešerší legislativy z oblastí čištění odpadních vod, kalového hospodářství a kogenerace. Dále se věnuje produkci a využití cenného bioplynu pro výrobu elektrické a tepelné energie. V závěrečné části jsou navrženy alternativy řešení dosluhující kogenerační jednotky na ČOV Žďár nad Sázavou. V první variantě je navržena nová jednotka od společnosti Tedom, ve druhé je provedení generální opravy firmou Tedom a třetí je výměna motoru od firmy Motorgas. Všechny varianty jsou ekonomicky zhodnoceny a vybrána nejvýhodnější, kterou je výměna motoru.
New Perspectives for Sewage Sludge Treatment.
Hušek, Matěj
In this work, we review relevant thermochemical processes and current product treatment/utilization issues for continuing applied research according to European union strategic calls and industry demand.
Plný tet: Stáhnout plný textPDF
Příprava čístírenských kalů pro proces pyrolýzy
Ševčík, Jan ; Rusník,, Igor (oponent) ; Bodík,, Igor (oponent) ; Hlavínek, Petr (vedoucí práce)
Koncepce kalového hospodářství na úrovni kalových koncovek čistíren odpadních vod (dále ČOV) na národní, kontinentální, či světové úrovni vyžaduje v zájmu trvale udržitelného rozvoje zásadní zdokonalení. Produkce čistírenských kalů (dále ČK) průběžně narůstá, přičemž ČK obsahují řadu polutantů, ale zároveň představují významný obnovitelný zdroj pro materiálovou transformaci a/nebo energetické využití. ČK je složen z anorganické minerální části a z organických složek. Jeho organická část je nejen zdrojem energie a nutrientů, ale zároveň obsahuje také škodlivé polutanty např. těžké kovy. Existují ale technologie, které nabízejí možnost redukci a/nebo zneškodnění polutantů a zároveň využití ostatních složek ČK ve smyslu recyklace energie, nutrientů a jiných atraktivních složek ČK. Mezi zmiňované technologie patří především termické způsoby zpracování ČK a jednou z nich je pyrolýza. Cílem této dizertační práce je příprava ČK pro pyrolýzní proces, která spočívá ve směšování ČK s aditivy a následné peletizaci připravené směsi za účelem následného zemědělského a materiálového využití. Technologie pro materiálovou transformaci i energetické využití ČK především zmiňovaná pyrolýza, či torefakce (slabá pyrolýza) vyžadují nezanedbatelnou míru detailního výzkumu, aby mohlo dojít k jejímu rozšíření v oboru a umožnění správného využití těchto technologií v reálném prostředí. Výsledky takového výzkumu jsou totiž podkladem pro tvorbu příslušné legislativy, která následně umožní rozšíření pyrolýzních technologií v praxi.
Zpracování čistírenských kalů
Adamus, Petr ; Havlásek, Martin (oponent) ; Zejda, Vojtěch (vedoucí práce)
Bakalářská práce se ve svém úvodu zabývá úpravou odpadní vody až do fáze vzniku odpadního kalu, na tuto část navazuje souhrn většiny dostupných metod pro zpracování odpadního kalu a jejich popis. Následuje legislativní přehled a souhrn limitů kladených na ČOV. V poslední části se bakalářská práce věnuje popisu vlastností kalů a jejich metodám měření. Praktická část obsahuje měření a výpočet vlastností odpadního kalu, a to konkrétně stanovení obsahu sušiny a ztrátu žíháním.
Kogenerační jednotky na čistírně odpadních vod
Hoferková, Lenka ; Hlavínek, Petr (oponent) ; Hluštík, Petr (vedoucí práce)
Aktuálním tématem je hospodaření s energií a je nezbytné využívat obnovitelné zdroje. Patří k nim i bioplyn, který vzniká při anaerobní stabilizaci kalu na čistírně odpadních vod. Tato práce se zabývá v první části rešerší legislativy z oblastí čištění odpadních vod, kalového hospodářství a kogenerace. Dále se věnuje produkci a využití cenného bioplynu pro výrobu elektrické a tepelné energie. V závěrečné části jsou navrženy alternativy řešení dosluhující kogenerační jednotky na ČOV Žďár nad Sázavou. V první variantě je navržena nová jednotka od společnosti Tedom, ve druhé je provedení generální opravy firmou Tedom a třetí je výměna motoru od firmy Motorgas. Všechny varianty jsou ekonomicky zhodnoceny a vybrána nejvýhodnější, kterou je výměna motoru.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.